Dotazy k plánu plnohodnotné výživy

Tabulku si vyžádala praxe. Naši klienti chtěli mít před sebou jednoduše znázorněno, jak mají jíst. To je cílem tabulky. V tabulce Plnohodnotné výživy máte rozpis na 21 hlavních jídel v týdnu (tj. 7 snídaní, 7 obědů a 7 večeří). Těchto 21 jídel včetně příslušných doplňků stravy vlastně tvoří vaši plnohodnotnou výživu, která obsahuje všech 46 esenciálních živin v množství nejméně 100 % doporučených denních dávek.

Každé jídlo je většinou tvořeno kombinací několika skupin potravin – např. oběd 100 g maso, 250 g zelenina, 100 g sacharidy a 10 g oleje. K tomu v samostatném sloupci příslušné doplňky stravy. Jednotlivá jídla jsou v tabulce oddělena většinou volným řádkem. V tabulce jsou u jednotlivých jídel uvedeny jen kombinace potravin, nenajdete tam žádné recepty. Je to záměr, uvidíte, že se vám takto budou snadno vytvářet jednotlivá jídla. A to jak doma z jídel, které máte rádi, tak v závodním stravování a dokonce bez vaření z potravin nakupovaných přímo supermarketech. Kombinace potravin vysvětlíme v dalším dotaze, který dostáváme.

To, že v regeneračním programu nemusíte dodržovat přesné jídelníčky, je jeho největší výhoda. Bylo totiž zjištěno, že přesné jídelníčky nikdo není schopen dlouhodobě dodržovat – jsou totiž hodně svazující a stresující. Ale pokud máte v programu předepsáno sníst jen konkrétní MNOŽSTVÍ POTRAVIN – např. 100 g masa, 250 g zeleniny a 100 g sacharidů, vždycky můžete snadno tuto kombinaci vytvořit. A to i v bufetu či závodním stravování nebo dokonce na cestách. Nezávisí totiž na tom, jak jsou potraviny upraveny (recept), ani na konkrétním druhu jednotlivých potravin. V tomto systému jde totiž hlavně o surovinu, která v dlouhodobém průměru obsahuje potřebné živiny.

Takže pokud jde o maso 100 g, je jedno, jaké použijete a jak je upraveno. Může být uvařené, dušené nebo pečené. Nezávisí na tom, zda je kuřecí, vepřové nebo hovězí. Nezávisí na tom, jak je kuchyňsky upraveno. Takže to může být 100 g hovězího na kmíně nebo 100 g svíčkové na smetaně anebo 100 g telecího řízku nebo 100 g vepřové šunky. Proto vás dodržování systému nijak nezatíží. Důležité je suroviny střídat, nejíst jen jeden druh. Tím se obsah živin z této kategorie de facto zprůměruje a vy maximálně vytěžíte živiny, které poskytuje kategorie maso.

Pokud jde o zeleninu, pak si můžete vybrat ze všech druhů zeleniny, které máte povoleny (některé programy zakazují konzumaci určitých druhů zeleniny – např. program při zánětlivých střevních onemocněních). Takže jestliže vám program předepisuje 200 g zeleniny, můžete toto splnit tím, že si dáte hustou zeleninovou polévku s obsahem cca 200 g vařené kořenové zeleniny nebo 200 g přílohového špenátu nebo 200 g dušeného zelí anebo 200 g zeleninového salátu (různé druhy). V krajním případě se může jednat jen o mrkev nebo kedluben zakoupený v supermarketu. Zase platí pravidlo, zeleninu v týdnu hodně střídat.

Co se týče 100 g sacharidů, tak můžete použít 100 g chleba nebo rohlíků nebo 100 g vařených brambor nebo 100 g vařené pohanky, jáhel, kukuřice, rýže nebo 100 g knedlíků. Pokud máte povolenu konzumaci sladkých sacharidů, můžete si dát i 100 g vánočky nebo sladké buchty. Zase platí nejíst celý týden jen rýži, ale i druhy sacharidů mezi sebou střídat.

Sami vidíte, že pokud máte tyto možnosti, můžete si oběd sestavit poměrně jednoduše v každé situaci. Podobně jednoduše se sestavuje každá snídaně či večeře.

Do kategorie sacharidů patří všechny potraviny, které mají převažující obsah jednoduchých nebo složených cukrů (škroby). Dříve se tyto potraviny nazývaly také uhlovodany.

Do kategorie sladkých sacharidů se zařazují všechny potraviny s vyšším obsahem cukru a fruktózy a poznají se podle toho, že mají sladkou chuť. Patří sem dorty, zákusky, koláče, bonbony, čokolády, zmrzliny, marmelády, zavařeniny apod. Rozhodujícím kritériem je, že vedle např. škrobů (složených cukrů) obsahují převážně jednoduché cukry – běžný bílý nebo hnědý cukr (sacharózu) nebo glukózu či fruktózu.

Nesladké sacharidy obsahují hlavně škroby – složité cukry. Jejich chuť obvykle není sladká. Jedná se většinou o různá škrobovitá jídla, která se používají jako přílohy. Patří sem brambory, chléb, pečivo, pohanka, jáhly, kroupy, brambory, batáty, rýže, kukuřice, všechny druhy těstovin, knedlíky apod.

Sacharidy ve svém složení obsahují také některé esenciální živiny (aminokyseliny, vitaminy a minerály), jinak v potravě slouží většinou jako zdroj energie.

Pokud máte v regeneračním programu povoleny mléčné zakysané výrobky (v některých našich programech nejsou povoleny), můžete místo jogurtu použít i jiné zakysané výrobky ve stejném množství. Tam patří kyška, podmáslí, biokys, kefír, zakysaná smetana (zde pozor na množství tuku) apod. Pokud nemůžete konzumovat zakysané výrobky z kravského mléka, můžete použít i obdobné výrobky z ovčího a kozího mléka.

V regeneračních programech jsou minimálně na počáteční cca 3 měsíce předepsány určité doplňky stravy. Vychází se z následujících dvou předpokladů:

• do regeneračních programů se zpravidla zapojují lidé unavení nebo stárnoucí nebo se zdravotními problémy a
• většina lidí se stravuje spíše podle chuti, než aby sledovala obsah všech 46 esenciálních živin ve výživě.

Podle lékařů přírodní medicíny se proto u většiny těchto lidí dá předpokládat, že mají snížené zásoby některých ze 46 esenciálních živin. Protože cílem regeneračních programů je maximálně urychlit regeneraci a jen stravou se nedají rychle doplnit nízké zásoby živin, používají se v regeneračním programu některé doplňky stravy. To je podle lékařů západní přírodní medicíny jedna z vysoce účinných regeneračních metod. Naše víceleté zkušenosti s touto regenerační metodou u našich klientů toto také potvrzují. Strava v našich regeneračních programech je propočítána tak, aby dodávala u všech živin minimálně 100 % doporučených denních dávek u všech 46 živin. U některých živin jsou v počátku záměrně navýšeny jejich dávky, aby došlo k rychlejšímu doplnění nízkých zásob. Samozřejmě se používají jen takové dávky živin, které nemohou nikomu uškodit. To znamená, že je možné užívat je i dlouhodobě.

Lidský organismus používá všech 46 esenciálních živin jako stavební materiál, ale také jako palivo, které se průběžně spotřebovává (podobně jako uhlí v kamnech). Proto musí být živiny průběžně doplňovány. Bohužel zatím neexistuje metoda, jak určit spotřebu živin u jednotlivých lidí. Tato spotřeba může být velmi individuální a závisí např. na tom, jak je člověk nemocný, zda žije ve stresu, jak je starý apod. Např. u vitaminů skupiny B se při stresových situacích mohou zásoby vyčerpat za jediný den, zatímco u druhého člověka, který nemá stresy, to může trvat týden.

Proto regenerační program dává jasné pokyny, jak budete dávkování doplňků stravy upravovat podle vaší individuální spotřeby.

U některých živin se toto dá zjistit laboratorními testy (např. hladina vitaminu E a D v krvi). V regeneračním programu máte popsáno, kdy a jak si hladiny těchto vitaminů v krvi změřit a jak upravit dávkování příslušného doplňku stravy v závislosti na vaší individuální spotřebě.

U některých živin se nedá spotřeba přesně změřit – např. u vitaminů ve vodě rozpustných (všechny vitaminy skupiny B a vitamin C). U nich vždy záleží i na vašem životním stylu (např. na konzumaci alkoholu, stresech apod.). V regeneračním programu je doporučen postup, jak najít optimální dávky právě pro vás. Cílem je vždy, abyste se cítili dobře a nevracely se vám zdravotní problémy.

Jako zeleninu můžete užívat různé druhy zeleniny. Lékaři přírodní medicíny doporučují zeleninu co nejvíce střídat. Pokud nějaké druhy zeleniny nejíte, není to problém, budete střídat ostatní, které vám nedělají problém. Jen je důležité, aby byla v rámci celého dne dodržena předepsaná celková gramáž zeleniny.

Běžně se lidé stravují nahodile podle chuti. Tento nahodilý způsob stravování ale většinou nezajistí, abychom do svého organismu trvale přijímali všech 46 esenciálních živin v dostatečném množství. Aby se situace zlepšila, potřebujete přejít od nahodilosti k systému příjmu esenciálních živin. To posílí vaši výživu. Plán plnohodnotné výživy je propočítán tak, aby soubor všech vámi konzumovaných potravin za týden (to, co máte předepsáno v plánu), tj. maso, ryby, vajíčka, mléčné výrobky, ořechy a semínka, oleje, sacharidy, luštěniny a doplňky stravy, vašemu organismu dodal všech 46 esenciálních živin v množství nejméně 100 % doporučené denní dávky. Vzhledem k tomu, že esenciální živiny organismus stále spotřebovává (podobně jako když topíte uhlím v kamnech), je tyto živiny potřebné dodávat trvale. Pak je zajištěno, že organismus funguje optimálně. Proto je potřebné plán plnohodnotné výživy dodržovat v podstatě celoživotně. Je to zatím ten nejlepší způsob zdravé výživy, který můžete použít.

Podle lékařů západní přírodní medicíny není vhodné používat příliš přepracované a průmyslově zpracované potraviny. Hlavním důvodem je skutečnost, že při konzervování a přepracování potravin se používá celá řada konzervantů, látek zlepšujících chuť a barviv. Dlouhodobé působení těchto chemických látek na organismus není ještě důkladně prozkoumáno. Chemické látky obecně jsou organismu cizí a je to vždy pro organismus zátěž. Játra je musí vyloučit. Vzhledem k tomu, že cílem našich regeneračních programů je maximálně ozdravit organismus, doporučuje se vyloučit konzervované a vysoce průmyslově zpracované potraviny. Samozřejmě nelze to brát úplně dogmaticky – ale měl by to být váš hlavní směr. Prostě upřednostňovat nekonzervovanou stravu. Pokud se vám to úplně nepodaří, neznamená to, že se nemůžete regenerovat. Budete-li mít více konzervované stravy, nemusíte se hroutit. Doporučujeme kompenzovat. Např. tím, že si 1x za půl roku provedete Půst pro zdraví nebo Zásaditý ozdravný program, které slouží k odlehčení organismu i od chemických náloží. Tím umožníte vašemu organismu se od chemických látek pročistit.