Doplňky stravy

Používání doplňků stravy – ANO či NE?

Většina lidí v našich končinách netrpí hlady. Naopak, jí kaloricky bohatě až příliš. Doplňky stravy s obsahem různých živin jsou také široce dostupné. Zdálo by se tedy, že lidé u nás nemohou trpět nedostatkem živin. Opak je pravdou. Nedostatek některých živin je častá příčina zdravotních problémů. To jsou dlouhodobé zkušenosti většiny lékařů přírodní medicíny v zahraničí, kteří výživu více využívají jako nástroj léčení. Centrum řízené regenerace má informace zejména z Německa a USA. K těmto závěrům dospěl např. i Státní zdravotní ústav v roce 2021, který zveřejnil zprávu o tom, že např. velké většině žen v ČR ve věku 18 až 59 let v ČR chybí důležité minerály – zmíněny byly hořčík, vápník, draslík, zinek, selen a železo. U stejné kategorie mužů se jednalo o vápník, hořčík a zinek. K těmto závěrům jsme došli také i během naší praxe v ČR. Provedli jsme stovky konkrétních analýz stravovacích zvyklostí u našich klientů a zjistili jsme, že jim často chybí ve stravě jedna nebo i více ze 46 esenciálních živin. (Tyto tzv. esenciální živiny si tělo neumí vyrobit a musíme mu je dodávat potravou. Z těchto živin prakticky tělo vytváří vše potřebné. Dlouhodobý nedostatek byť jen jediné z nich může způsobovat vážné zdravotní problémy.)

Také proto většina lékařů západní přírodní medicíny při regeneraci organismu klade důraz na to, aby regenerační výživa obsahovala dostatek všech esenciálních živin. To je totiž nutný a základní předpoklad k tomu, aby v těle vše fungovalo. Esenciální živiny jsou základem všech enzymatických a hormonálních reakcí. Organismus esenciální živiny potřebuje pro obnovu všech buněk, tkání a orgánů. Ze 46 esenciálních živin vzniká v organismu tisíce různých látek, prakticky všechno.

Proto správně naplánovaná regenerační výživa včetně potřebných doplňků stravy je vždy základem řízené regenerace. V Německu lékaři přírodní medicíny používají tzv. plnohodnotnou výživu v úrovni 100 % doporučených denních dávek živin (DDD), američtí lékaři (naturopaté) ve svých Protokolech používají rovněž plnohodnotnou výživu, kde navíc u některých živin používají mnohem vyšší dávky esenciálních živin, než je 100 % doporučené denní dávky (DDD).

Toto má jistě své opodstatnění. Většina klientů se zdravotními problémy má zásoby některých živin snížené, často úplně vyčerpané. Aby se jim zásoby živin rychle obnovily, potřebují tito klienti konzumovat mnohem bohatší stravu, než měli doposud. A zde právě mnoho lidí nechápe, že si nestačí dát vepřové se zelím a se „šesti“ (tj. strava obohacená o několik knedlíků) a že také nestačí, když budou jíst více ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky. Nejde vůbec jen o množství kalorií, ani o dostatek zeleniny či ovoce. To na obohacení výživy nestačí. Důraz musí být kladen na živiny, které ve stravě chybí (a ty často nejsou ani v ovoci a zelenině, ani v knedlících).

S kvalitní a na živiny bohatou stravou je dnes obecně problém. Stále více konzumujeme stravu, která je přepracovaná a konzervovaná. Jen pro vaši představu, jsou k dispozici analýzy, které ukazují, jak se změní obsah živin v potravině po jejím přepracování. Tak například většina lidí konzumuje bílou rýži. Tato rýže na rozdíl od celozrnné obsahuje o 80 % méně vitaminu B1, o 67 % méně vitaminu B3, o 90 % vitaminu B6, o 80 % hořčíku, o 87 % zinku, o 87 % chrómu, o 60 % železa a o 50 % kobaltu méně. A neobsahuje téměř žádnou vlákninu. Takže z původní kvalitní potraviny zbyde v podstatě jen nekvalitní substrát se stopami původních živin. Podobně jsou na tom i výrobky z běžné bílé mouky.

Další cesta, jak přicházíme o živiny, souvisí s intenzivní zemědělskou výrobou. To je výdobytek posledního století. Intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda obsahuje méně důležitých stopových prvků, například zinku, mědi, bóru a dalších. Jestliže se na této ochuzené půdě pěstuje např. zelenina a obilí, je v těchto potravinách také úměrně méně těchto stopových prvků. Sice se dosahuje vyšších hektarových výnosů, ale vyprodukované potraviny mají menší hustotu živin. V roce 2004 informoval americký časopis Journal of the American College of Nutrition o výzkumu týmu vědců, který porovnal obsah 43 druhů ovoce a zeleniny vypěstované v roce 1950 se stejnými vypěstovanými v roce 1999. Byly využity archivní údaje o obsahu živin z amerických databází ministerstva zemědělství. U zkoumaného ovoce a zeleniny byl například obsah vápníku v roce 1999 o 16 % nižší, u železa o 15 % a u vitaminu C o 20 % než v roce 1950. Znamená to, že naše babičky a dědečkové měli svou zeleninu a ovoce už z podstaty na živiny bohatší, než my.

Dalším problémem je, že se stále více znečisťuje životní prostředí, v našich bytech máme stále více chemikálií a umělých materiálů, narůstá stres. V potravinářství se používá hodně konzervantů, barviv, emulgátorů apod. To vše klade vyšší nároky na organismus, který potřebuje více živin, především vitaminů, k tomu, aby se mu podařilo toxiny z organismu vyloučit. I proto německá přírodní medicína doporučuje minimálně jedenkrát za rok absolvovat Půst pro zdraví (v Německu se používá název Fasten für Gesunde, ale jedná se stejnou lékařskou metodiku půstu. Opravdu plnohodnotná výživa se všemi 46 esenciálními živinami + bezpečný a kvalitní, lékařsky prověřený detoxikační program je účinná obrana proti stále narůstajícím toxinům.

Většina lidí si své potraviny opatřuje v supermarketech. Než se např. zelenina a ovoce do těchto supermarketů dostane, často se dlouhodobě skladuje, neprodává se v době sklizně – i to snižuje obsah vitaminů. To dále ochuzuje naši stravu o důležité živiny.

Dále je celá řada faktorů, které nás nutí jíst živin více než je doporučená denní dávka. K těmto faktorům patří např. i dlouhodobé užívání některých léků, dlouhodobý stres, pití alkoholu, nadváha a další.

Já sám jsem si pokoušel pro sebe namodelovat několik variant optimální výživy, abych z ní dostal všech 46 esenciálních živin ve 100 % doporučených denních dávek. Jen z potravin, které bych byl schopen obstarat a sníst, se mi to nepodařilo!!! Proto i v našich regeneračních programech doporučujeme přiměřené užívání některých doplňků stravy.

A nyní se dostávám k podstatě článku. Dost často se totiž diskutuje užívání doplňků stravy. Jsou prospěšné anebo ne? Také se vede diskuse o tom, zda živiny z doplňků stravy organismus využívá. Pokusím se dát odpovědi na všechny související otázky.

Já sám se oblastí doplňků stravy zabývám desítky let. Podílel jsem se na vývoji několika desítek výrobků tohoto typu a mohu s klidným svědomím říci, že vidím tzv. do kuchyně. A z této pozice si troufnu tvrdit, že mezi doplňky stravy mohou být velké rozdíly. Některé jsou vynikající, jiné horší. I v této oblasti se vyplatí být zbožíznalcem, vybírat stejně pečlivě jako třeba maso na svíčkovou…

Začnu tím, zda organismus živiny z doplňků stravy využívá nebo ne. Zde je třeba říci, že vždy závisí na kvalitě a složení konkrétního doplňku stravy. Z některých organismus živiny vstřebává dobře a z některých třeba hůře. Současné analytické metody vám mohou dát přesnou odpověď. Každý si totiž může ověřit pomocí krevních testů nebo testů z moči, jak jeho tělo konkrétní doplňky stravy využívá. V laboratořích se dají objednat testy, které ověří hladinu významných esenciálních živin. Dá se zkontrolovat hladina všech v tucích rozpustných vitaminů (A,D,E a K), většiny minerálů, všech esenciálních aminokyselin i mastných kyselin. Ve vodě rozpustné vitaminy se zatím testují omezeně – k dispozici je krevní test na vitamin B12 a kyselinu listovou. Ale u ostatních vitaminů skupiny B a u vitaminu C, které nejde testovat, stejně nehrozí předávkování, organismus totiž přebytek vyloučí.

Pokud si tedy chcete ověřit, zda váš konkrétní doplněk vaše tělo využívá, doporučuji změřit si hladiny konkrétních živin, které doplňujete před užíváním a pak v době užívání. Z moči se dá zjistit, jestli některých živin nemáte zbytečně moc (tělo přebytek vylučuje). Metody testování se zdokonalují, do budoucna bude možné testovat vlastně jakoukoliv látku. My v našich regeneračních programech klientům doporučujeme užívání některých doplňků stravy, ale zároveň ukazujeme, které konkrétní živiny v krvi je třeba pravidelně kontrolovat. To je optimální způsob, jak užívat doplňky stravy a maximálně vytěžit možnosti, které doplňky stravy poskytují.

Bohužel pojem „doplněk stravy“ je až příliš obecný termín, nijak nevyjadřuje kvalitu, složení a nic podobného. Je to podobně obecný termín jako třeba „auto“. Také si pod ním můžete představit nejmodernější luxusní SUV a také třeba starou rachotinu, která je určena k odvozu na vrakoviště. Proto i v doplňcích stravy je třeba hledat rozdíly (a je jich mnoho) a není možné je všechny házet do jednoho pytle.

Já sám pracovně dělím doplňky stravy na dvě hlavní skupiny. A to podle skutečného prospěchu pro výživu, což je jejich hlavní smysl. První skupina skutečně doplňuje živiny, a to ve významném množství pro organismus. Sem patří všechny doplňky s významným obsahem vitaminů, minerálů, esenciálních aminokyselin a esenciálních mastných kyselin. Druhou skupinou jsou doplňky, které obsahují spíše různé léčivé látky (sem spadá většina doplňků stravy vyrobených z bylinek) a málo skutečných živin. Druhá skupina doplňků stravy je z hlediska výživy nevýznamná, a proto my je např. v našich regeneračních programech, kde obohacujeme výživu, nedoporučujeme.

Co se týče skutečné kvality doplňku stravy, tak nejlepší jsou ty, kde živiny pocházejí z přírodních organických zdrojů. Ty osobně vždy řadím na první místo. Tyto doplňky stravy jsou srovnatelné s potravinami, které běžně konzumujeme. Takže je jistě rozdíl mezi přírodním vitaminem C, který se získá ze sušené tropické třešně Acerola (mimo jiné nejbohatší zdroj přírodního vitaminu C na světě) a různými náhražkami vitaminu C.

Ale ani náhražky nemusí být úplně špatné. Pokud je molekula identická s tou, která se vyskytuje v běžných organických potravinách, pak ji organismus také dobře využije. Ale zatím se vše uměle vytvořit nedá. Například umíme vyrobit uměle vitamin E – alfa tokoferol. Ale v přírodě se vitamin E vyskytuje v 8 různých formách (alfa, beta, gama, delta tokoferoly a alfa, beta, gama, delta tokotrienoly). V doplňcích stravy se zatím používá většinou jen jeden druh – nejúčinnější alfa tokoferol. Ten má své užitečné vlastnosti, které byly odzkoušeny. Ale například výzkumy potvrzují, že i ostatní formy vitaminu E mají trochu jiné účinky, než jen alfa tokoferol. Znamená to, že v tomto případě syntetický vitamin E (alfa tokoferol) nebude mít všechny vlastnosti přírodní směsi vitaminů E. V tom mají uměle vyrobené vitaminy svá omezení.

Co se týče minerálů, tak obecně nejlépe fungují minerály vázané v organických sloučeninách. To je podobné jako třeba v živočišných zdrojích – v mase, sýrech, rybách. Sem patří sloučeniny typu citrátů, laktátů, glycinátů apod. Naopak hůře vstřebatelné jsou obecně například minerály vázané v anorganických sloučeninách, to jsou např. doplňky s vápníkem založené na dolomitu či vápenci (kalcitu). Ale i z těchto doplňků se část minerálů vstřebá.

Osobně si myslím, že platí přesně to, čím doplňky stravy jsou. Jsou jen doplňkem a nejlépe budou fungovat ve směsích s běžnými potravinami, kde jsou zastoupeny i přírodní vitaminy. Tak se mohou vzájemně dobře doplňovat. Nelze se tedy úplně spoléhat jen na doplňky stravy. Co nejrozmanitější, ale kvalitní strava je nutná i nadále.

Takže závěr celého článku je ten, že doplňky stravy, pokud se splní výše uvedené podmínky, mohou pomoci doplnit chybějící živiny do organismu. Velká část lékařů přírodní medicíny proto kvalitní doplňky stravy s úspěchem využívá. Například američtí lékaři ortomolekulární medicíny mají odzkoušeno, že při vážných chronických zdravotních problémech (např. typu revmatická artritida, lupénka, alergie, astma, cukrovka, neuropatie a jiných) je kromě změny složení stravy nutné ještě přidávat některé živiny ve zvýšených dávkách. To jako celek pak významně přispívá k jejich léčbě. Bez doplňků stravy je to takřka nemožné.

My se k tomuto závěru také v našich regeneračních programech přikláníme. Zejména proto, že regenerační programy jsou určené především pro lidi se zdravotními problémy a také pro stárnoucí klienty. U těch při stárnutí dochází ke zpomalení metabolismu a ke zhoršené funkci orgánů. Organismus starších lidí už není schopen produkovat některé látky (např. koenzym Q 10, kyselinu alfa lipoovou, některé hormony, trávicí enzymy apod.) v dostatečném množství. Doplňky stravy s obsahem těchto látek pomáhají uchovat lepší funkčnost organismu a zpomalují stárnutí. Podle mého názoru je právě stárnoucí generace ta, která se bez užívání vhodných doplňků stravy neobejde. A obecně každý člověk, který nechce jen přežívat pod hranicí svých možností.

Proto i my v regeneračních programech užívání některých doplňků stravy doporučujeme. Je to významná regenerační metoda. A jistě i vy na sobě pocítíte, že vám skutečně plnohodnotná výživa zlepší kvalitu vašeho života. Naši klienti nám hlásí zlepšení kondice, vyšší odolnost proti infekcím, pohodlně a příjemně hubnou, zlepšuje se jim nálada. Mírní se jejich zdravotní problémy. Troufnu si tvrdit, že bez doplňků stravy by regenerace neproběhla nikdy tak rychle.

Závěr: Kdo se hlouběji zabývá výživou, dobře ví, že v organismu probíhají milióny reakcí, které ani největší odborník nebude nikdy znát. Stále se dozvídáme něco nového. Proto já sám nahlížím na potraviny i na doplňky stravy jako na zdroje živin, které je třeba maximálně kombinovat. Používat jak rozmanitou běžnou stravu, tak i dobré doplňky stravy. Tak je možné získat pro organismus maximum. Na doplňky stravy nahlížím stejně jako na jiné potraviny… na sýr, maso nebo rohlíky. Také je konzumuji pravidelně a dlouhodobě. Doplňky stravy jsou také potraviny, jen koncentrované. A často i cenově výhodnější než kdybych stejné živiny měl získávat z běžných potravin. Důležité je kontrolovat stav některých živin v krvi, tak jak doporučujeme v našich regeneračních programech.

Autor článku: Ing. Vladimír POPOV, Copyright, 2017, aktualizace 2023

Poznámka o autorovi: Autor je lékařsky certifikovaným specialistou na oblast plnohodnotné výživy a lékařsky řízených půstů (Německo 2013). Oblastí zdraví a výživy se zabývá od roku 1990. Řídí Centrum řízené regenerace s.r.o. Publikuje především na internetu. Napsal desítky článků zaměřených na souvislosti mezi plnohodnotnou výživou, překyselením organismu a vznikem nejrůznějších zdravotních problémů.